Sametová revoluce '89 v knihovnách

Osobnosti revoluce

Václav Havel

5.10.1936 – 18. 12. 2011

spisovatel, dramatik a prezident ČSFR a ČR

Narozen v Praze. Spisovatel a dramaturg, dramatik, publicista v literárních a divadelních časopisech, esejista, politik, v letech 1989-1992 prezident Československa, v letech 1993-2003 prezident České republiky. Zemřel 18. 12. 2011 v Hrádečku u Vlčic.

Je autorem Napsali o něm

Jan Ruml

5.03.1953

novinář, politik a aktivista

Narozen v Praze. Aktivista v oblasti lidských práv, signatář Charty 77. Na začátku roku 1990 se stal mluvčím Charty 77. Spoluzakládal týdeník Respekt. V 90. letech byl ministr vnitra České republiky za ODS, později zakladatel a předseda Unie svobody.

Je autorem Napsali o něm

Anna Šabatová

23.06.1951

bohemistka, aktivistka v oboru lidských práv, ombudsmanka

Narozena v Brně. Signatářka Charty 77 a její mluvčí v roce 1986. Zabývá se ochranou lidských práv, 2001–2007 zástupkyní veřejného ochránce práv, v letech 2008–2013 předsedkyní Českého helsinského výboru, od únoru 2014 veřejnou ochránkyní práv.

Je autorkou Napsali o ní

Jiří Černý

25.02.1936

novinář a hudební publicista

Narozen v Praze. V roce 1969 musel odejít z Československého rozhlasu. V listopadu 1989 se účastnil zakládání Občanského fóra a moderoval některé protestní demonstrace. V letech 1990–1992 zastával místo šéfredaktora a předsedy správní rady hudebního časopisu Rock & Pop. V současnosti působí jako nezávislý publicista. Spolupracuje třeba s ČRo. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby.

Je autorem Napsali o něm

Petr Uhl

8.10.1941

novinář a publicista

Narozen v Praze. Před revolucí disident, spoluzakladatel Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Během revoluce se jeho prostřednictvím rozšířila fáma o smrti studenta Martina Šmída v průběhu zásahu 17. listopadu, která přispěla ke změně veřejného mínění. V letech 1990-1992 působil jako poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí, v letech 2002–2007 člen Strany zelených.

Je autorem Napsali o něm

Jiří Dienstbier

20.04.1937 – 8. 01. 2011

novinář, publicista a politik

Narozen v Kladně. Signatář Charty 77 a v letech 1979-1985 byl i jejím mluvčím. V letech 1989 až 1992 působil jako československý ministr zahraničí a místopředseda federální vlády, v období 2008–2011 pak vykonával úřad senátora za volební obvod Kladno. Zemřel 8. ledna 2011 v pražské vinohradské nemocnici.

Je autorem Napsali o něm

Marta Kubišová

1.11.1942

zpěvačka a herečka

Narozena v Českých Budějovicích. Zpěvačka, herečka a signatářka Charty 77. 21. listopadu 1989 zpívala na Václavském náměstí „Modlitbu pro Martu“.

Je autorkou Napsali o ní

Šimon Pánek

27.12.1967

studentský aktivista

Narozen v Praze. V listopadu 1989 se stal neformálním vůdcem několika stávek proti režimu. V roce 1990 byl členem Občanského fóra. Později se věnoval humanitární činnosti. Je spoluzakladatelem a výkonným ředitelem organizace Člověk v tísni.

Je autorem Napsali o něm

Martin Mejstřík

30.05.1962

studentský aktivista a publicista

Narozen v Kolíně. Absolvent DAMU. 18. listopadu 1989 vyhlásil na Václavském náměstí zahájení společné stávky studentů a herců. Stál v čele Koordinačního stávkového výboru studentů vysokých škol. Spoluautor studentského manifestu z roku 1990 známým pod názvem Ukradená revoluce. Do roku 2009 komunální politik. V letech 2002–2008 senátorem. Po roce 2010 odchází z politiky.

Je autorem Napsali o něm

Michael Žantovský

3.01.1949

politik, diplomat, spisovatel a překladatel

Narozen v Praze. V roce 1989 patřil k zakládajícím členům Občanského fóra a byl jeho tiskový mluvčí. Od roku 1990 působil jako tiskový mluvčí a poradce prezidenta Václava Havla. Později se stal dvakrát předsedou ODA. Působil jako velvyslanec např. v USA, Velké Británii nebo v Izraeli. Překládá z angličtiny, zejména moderní prózu a drama.

Je autorem Napsali o něm

Vlasta Chramostová

17.11.1926 – 6. 10. 2019

divadelní a filmová herečka

Narozena v Brně. Divadelní a filmová herečka, dvakrát nominována na Českého lva. Signatářka Charty 77, čestná a zakládající členka Masarykova demokratického hnutí.

Je autorkou Napsali o ní

Michael Kocáb

28.07.1954

hudebník a politik

Narozen v Praze. V roce 1977 založil skupinu Pražský výběr, která byla v 80. letech zakázána. V roce 1989 zprostředkoval dialog mezi vládnoucí garniturou a disidenty. Angažoval se v odsunu sovětských vojsk z Československa.

Je autorem Napsali o něm

Karel Kryl

12.04.1944 – 3. 03. 1994

písničkář a básník

Narozen v Kroměříži. Autor písně Bratříčku, zavírej vrátka, která odsuzovala vstup vojsk Varšavské smlouvy. V roce 1969 emigroval do západního Německa. Působil v redakci Svobodné Evropy. Do Československa se vrátil až v průběhu revolučních dnů, respektive 30.11.1989 na pohřeb své matky a zpíval své písně na demonstracích. Později kritizoval polistopadový vývoj. Zemřel na srdeční příhodu 3.3.1994 v Mnichově.

Je autorem Napsali o něm

Jaroslav Hutka

21.04.1947

písničkář a skladatel

Narozen v Olomouci. Signatář Charty 77. V roce 1978 emigroval do Nizozemí. 25. listopadu 1989 se vrátil a stejného dne již zpíval na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni. Později se stal kritikem porevolučního směřování země. Podílel se na tvorbě cyklů České televize Příběhy železné opony a V zajetí železné opony.

Je autorem Napsali o něm

Václav Havel

1936–2011
Jan Ruml

1953
Anna Šabatová

1951
Jiří Černý

1936
Petr Uhl

1941
Jiří Dienstbier

1937–2011
Marta Kubišová

1942
Šimon Pánek

1967
Martin Mejstřík

1962
Michael Žantovský

1949
Vlasta Chramostová

1926–2019
Michael Kocáb

1954
Karel Kryl

1944–1994
Jaroslav Hutka

1947

Gustáv Husák

10.01.1913 – 18. 11. 1991

právník, politik, prezident ČSSR

Narozen v Dúbravce u Bratislavy. Aktivně se účastnil Slovenského národního povstání. V roce 1950 uvězněn a propuštěn na amnestii po 10 letech. V roce 1963 plně rehabilitován. V letech 1971-1987 generálním tajemníkem KSČ a v roce 1975 byl zvolen prezidentem. Abdikoval 10.12. 1989. Byl vnímán jak jeden ze symbolů normalizace. Zemřel v Bratislavě.

Je autorem Napsali o něm

Miloš Jakeš

18.08.1922

politik, generální tajemník ÚV KSČ

Narozen v Českých Chalupách. Dlouholetý předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. V roce 1987 nahradil Husáka ve funkci generálního tajemníka KSČ. V této funkci zůstal do roku 1989. Známý je jeho projev na Červeném Hrádku z července 1989, který signalizoval světu nejistotu vedení KSČ.

Je autorem Napsali o něm

Ladislav Adamec

10.09.1926 – 14. 04. 2007

politik a funkcionář KSČ

Narozen ve Frenštátě pod Radhoštěm. Politickou kariéru zahájil v polovině 60. let. Od roku 1966 členem ÚV KSČ. Po roce 1968 zastával vysoké vládní funkce. V roce 1988 se stal předsedou vlády. Během revoluce byl prvním vysokým představitelem, který začal jednat s představiteli Občanského fóra..

Je autorem Napsali o něm

Miroslav Štěpán

5.08.1945 – 23. 03. 2014

politik a funkcionář KSČ

Narozen v Lounech. Působil v SSM a Mezinárodním svazu studentstva. Od roku 1986 tajemník Městského výboru KSČ v Praze. Člen ÚV KSČ. V průběhu revoluce se snažil politicky manévrovat, známé je jeho vypískání dělníky v ČKD. Jako jeden z mála komunistických představitelů byl odsouzen za zneužití pravomoci veřejného činitele na 4 roky. Zemřel v Praze.

Je autorem Napsali o něm

Lubomír Štrougal

19.10.1924

politik a funkcionář KSČ

Narozen ve Veselí na Lužnicí. V 60. letech působil na ministerských postech. Během normalizace byl členem nejužšího vedení ÚV KSČ a na 18 let se stal předsedou federální československé vlády. Z obou funkcí musel nuceně odstoupit v roce 1988. Po roce 1989 čelil obvinění před soudem, ale nikdy nebyl odsouzen. Nyní žije jako spokojený důchodce.

Je autorem Napsali o něm

Alojz Lorenc

21.06.1939

policista a náčelník STB

Narozen v Trenčíně. Působil jako policista, později budoval kariéru v STB. Na konci 80. let byl generálem a řídil STB. V průběhu revoluce vydal rozkaz, aby složky STB do dění nezashovaly. Později nařídil skartaci části dokumentů z archivu STB. V roce 2002 byl odsouzen k patnácti měsícům odnětí svobody.

Je autorem Napsali o něm

Vasil Mohorita

19.09.1952

politik a funkcionář KSČ

Narozen v Praze. V 80-tých letech budoval kariéru v SSM, od roku 1987 předsedou ÚV SSM. Zapojil se do dialogu s OF. Do roku 1992 působil jako poslanec Federálního shromáždění. Později neúspěšně podnikal.

Je autorem Napsali o něm

Marián Čalfa

7.05.1946

právník a politik, funkcionář KSČ, předseda vlády

Narozen v Trebišově.Od 7.12.1989 předsedou vlády. Hlavní vyjednávač s opozicí. Do funkce prezidenta prosadil V. Havla. Jako premiér dovedl zemi až do rozdělení federace v roce 1992. Po odchodu z politiky pracoval jako úspěšný pražský advokát.

Je autorem Napsali o něm

Vasil Biľak

11.08.1917 – 6. 02. 2014

politik a funkcionář KSČ

Narozen v Krajné Bystré. V roce 1968 patřil k hlavním představitelům konzervativních sil v KSČ. Signatář tzv. zvacího dopisu vojskům Varšavské smlouvy. V 80. letech vystupoval proti přestavbě. Postupně ztrácel vliv a 21.12.1989 byl vyloučen z KSČ. Za podpis na zvacím dopise byl stíhán, ale nebyl odsouzen. Zemřel v Bratislavě.

Je autorem Napsali o něm

Gustáv Husák

1913–1991
Miloš Jakeš

1922
Ladislav Adamec

1926–2007
Miroslav Štěpán

1945–2014
Lubomír Štrougal

1924
Alojz Lorenc

1939
Vasil Mohorita

1952
Marián Čalfa

1946
Vasil Biľak

1917–2014

Životopisy osobností

Rok delší než století : životní příběh Alexandra Dubčeka

2017
Ľuboš Jurík

Zobrazit knihu

Jiří Dienstbier : žít naplno

2012
Robert Mikoláš

Zobrazit knihu

Václav Malý : rozhovory, úvahy, komentáře (1995-2005)

2005
Václav Malý

Zobrazit knihu

Mně se nestýskalo

2010
Pavel Tigrid

Zobrazit knihu

Haveli

2018
Michael Žantovský

Zobrazit knihu

Další životopisy najdete na

Naše vzpomínky

Vzpomínky Mileny Štěpánkové

Milena Štěpánková je dlouholetá pracovnice Moravské zemské knihovny a jedna z pamětnic dění v knihovně v období sametové revoluce. „V knihovně se to odstartovalo seznámením s peticí Několik vět. S tou jsme chtěli seznámit co nejširší veřejnost, důvěryhodné známé,“ vzpomíná na první náznaky blížící se změny režimu.

Vzpomínky Jaromíra Kubíčka

Jaromír Kubíček je celoživotní knihovník, který v době sametové revoluce působil jako ředitel Moravské zemské knihovny a dodnes s knihovnou spolupracuje. „Já byl divákem. V knihovně se všechno hýbalo, lidé se scházeli na schůzích. Bylo to bouřlivé. Já byl spíš pozorovatel toho, co se děje, než abych do něčeho zasahoval,“ popisuje překotné dění roku 1989.

Vzpomínky Věry Jelínkové

Věra Jelínková působila v roce 1989 jako ředitelka jedné z částí dnešní Moravské zemské knihovny, a sice Státní vědecké knihovny. Patří mezi pamětníky režimů, které se lámaly právě při sametové revoluci. "Ve většině případů to byla beletrie autorů, kteří buď emigrovali nebo byli obsahově nežádoucí," říká o zakázané literatuře, kterou knihovna archivovala od roku 1973.

O sametu v chebské knihovně

Rozhovor s pamětnicemi atmosféry před třiceti lety v Chebu - Mgr. Marii Mudrovou (vlevo), která v chebské knihovně pracuje od roku 1970, a Ivonou Lesákovou, jež nastoupila v roce 1988.

Příspěvek do portálu Knihovny.cz k průběhu 17. listopadu v 1989 českých knihovnách.

Zobrazit v PDF

Fotogalerie

Zobrazit více fotografií

Knihy o revoluci

Vězměte s sebou květinu! : deníky a vzpomínky z let 1980…

2014
Monika Pajerová

Zobrazit knihu

Listopad 1989: drama nerovného střetu o rovnost šancí

2011
Jindřich Fajt

Zobrazit knihu

Češi: 1989: jak se stal Havel prezidentem

2015
Pavel Kosatík

Zobrazit knihu

Polojasno : pátrání po vinících 17. listopadu 1989

2009
Václav Bartuška

Zobrazit knihu

Muž nad stolem, aneb, Byl jsem Štrougalovým poradcem

2010
Jaromír Sedlák

Zobrazit knihu

Další knihy o událostech najdete na

Co se psalo v tisku

Rudé právo

Studentské listy

Tribuna

Mladý svět

Duha

Další zdroje

Audio

Video

Texty

Portály

Revoluční kvíz

Vyzkoušejte své znalosti v krátkém kvízu

Jak pracovat s fondy

Portál poskytuje jednotný přístup ke službám českých knihoven. Na našem portálu můžete prohledávat katalogy všech zapojených knihoven z jediného vyhledávacího řádku.

www.knihovny.cz

Co tady můžete dělat?

zjistit, v jaké knihovně je možné si knihu vypůjčit
kromě knih lze vyhledávat i další dokumenty jako články, sborníky, patenty, legislativu apod.
vyhledávat v zahraničních zdrojích
pokud je k dispozici volně elektronická verze, můžete si ji stáhnout
vytvořit si citaci dokumentů
chodíte-li do více knihoven a jsou zapojeny do portálu, můžete sledovat všechny své výpůjčky a spravovat rezervace na jednom místě
připravujeme: možnost vypůjčit si dokumenty z jiných knihoven do knihovny ve vašem okolí

Portál slouží ke zpřístupňování digitalizovaných dokumentů z českých knihoven. Na hlavní stránce si můžete z 36 zapojených digitálních knihoven zvolit tu, jejíž data si chcete prohlížet.

www.digitalniknihovna.cz

Co tady můžete dělat?

vyhledávat v digitálním fondu 36 zapojených knihoven
volně si číst díla, která nejsou autorsky chráněná (dle zákona 121/200 Sb. Autorský zákon)

Jak se lze dostat k autorsky chráněným dílům?

dokumenty bývají přístupné na počítačích v budově dané knihovny, kterou si prohlížíte (obvykle je vyžadována registrace)
lze kontaktovat nejbližší knihovnu a nechat si dokument objednat fyzicky u ní
lze také požádat o papírovou kopii digitálního dokumentu v Národní knihovně ČR, pokud mají stejný dokument ve vlastní digitální knihovně, kopie si můžete objednat na svou adresu